„Vždyť je to jen kousek trávy. Co by to mohlo udělat?“
Překvapivě hodně. Osina je malá, nenápadná a na první pohled vypadá asi stejně nebezpečně jako suché stéblo v ponožce. Její tvar jí ale umožňuje zachytit se v srsti, proniknout do kůže a postupně se posouvat dál.
Nejčastěji se osiny dostávají mezi prsty, do uší, očí nebo nosu. Jakmile proniknou pod kůži, mohou způsobit bolest, zánět a hnisavé ložisko. Vzácně se dostanou i hlouběji do těla. Z nevinné procházky loukou tak může vzniknout veterinární detektivka, ve které je hlavní podezřelý dlouhý dva centimetry a odmítá spolupracovat.
Co je vlastně osina?
Osina je ostrá část travního semene. Má špičatý tvar a drobné zpětné háčky, které jí pomáhají zachytit se v srsti zvířete a cestovat do okolí.
Pro rostlinu jde o chytrý způsob šíření. Pro psa jde o výrazně méně povedený systém. Háčky umožňují osině pohybovat se převážně jedním směrem. Dokáže proto postupovat hlouběji do srsti, mezi prsty nebo pod kůži, ale sama se obtížně vrací ven.
Největší riziko bývá v období, kdy tráva vysychá a semena se snadno uvolňují. Typickým prostředím jsou louky, neudržované krajnice, vysoká suchá tráva a zarostlé okraje cest.
Kteří psi jsou nejvíce ohrožení?
Osinu si může odnést jakýkoli pes, který projde vysokou nebo suchou trávou. Častěji se ale zachytává u psů, kteří mají:
- dlouhou nebo hustou srst,
- bohaté osrstění mezi prsty,
- dlouhé svěšené uši,
- hustou srst kolem očí a tlamy,
- nadšení pro průzkum každého porostu hlavou napřed.
Rizikovější mohou být například španělé, setři a další dlouhosrstá plemena. Osina ale neprovádí kontrolu rodokmenu. Když se jí naskytne příležitost, vezme zavděk prakticky jakýmkoli psem.
Kde se osina nejčastěji zachytí?
Po procházce kontrolujte především:
- prostor mezi prsty a polštářky,
- okolí drápů,
- uši a srst kolem nich,
- oči a jejich okolí,
- nosní dírky,
- podpaží a třísla,
- srst na břiše,
- okolí tlamy a brady.
Osina se může zachytit prakticky kdekoli. Pes, který proběhne suchou loukou, může během několika minut nasbírat takovou botanickou sbírku, že by za ni dostal pochvalu v hodině přírodopisu. Vy ji ale raději odstraňte dřív, než se začne stěhovat pod kůži.
Jak poznat osinu v tlapce?
Osina se často zachytí v srsti mezi prsty a její špička následně pronikne do kůže. Pes může začít:
- kulhat,
- šetřit jednu končetinu,
- intenzivně si olizovat nebo okusovat tlapku,
- odmítat došlápnout,
- reagovat bolestivě na dotek.
Mezi prsty se může objevit zarudnutí, otok, malá ranka nebo boule naplněná hnisem. Někdy je vidět pouze drobný otvor a osina už se nachází hlouběji.
Pokud je osina pouze volně zachycená v srsti a neporušila kůži, můžete ji opatrně odstranit. Jestli je zapíchnutá, místo je oteklé nebo pes kulhá, kontaktujte veterináře.
Nesnažte se oteklé místo dlouze prohledávat jehlou. Tlapka není adventní kalendář a překvapení uvnitř rozhodně nechcete otevírat doma.
Jak poznat osinu v uchu?
Osina se může dostat do zvukovodu zejména u psů s dlouhýma a osrstěnýma ušima. Typické příznaky se často objeví náhle po procházce:
- prudké třepání hlavou,
- naklánění hlavy na jednu stranu,
- škrábání postiženého ucha,
- tření hlavy o zem nebo nábytek,
- bolestivost a neochota nechat si na ucho sáhnout.
Do ucha nestrkejte pinzetu, vatovou tyčinku ani jiné předměty. Mohli byste osinu zatlačit hlouběji nebo poškodit zvukovod a bubínek.
Veterinář ucho prohlédne otoskopem a osinu odstraní vhodným nástrojem. Pes může potřebovat sedaci, protože klidně držet hlavu při manipulaci v bolestivém uchu nebývá jeho vysněný program na odpoledne.
Jak poznat osinu v nose?
Pes může osinu vdechnout při očichávání nebo pobíhání ve vysoké trávě. Obvykle se objeví:
- náhlé a prudké kýchání,
- opakované záchvaty kýchání,
- tření nosu packou nebo o zem,
- výtok z jedné nosní dírky,
- krvácení z nosu,
- výrazný neklid.
Osinu z nosu se nepokoušejte vytáhnout naslepo. Pes může prudce cuknout, osina se může posunout hlouběji a vaše pinzeta se může ocitnout na místě, kde nemá co dělat.
Při náhlém prudkém kýchání po průchodu suchou trávou kontaktujte veterináře a popište, kde se pes pohyboval. Informace o procházce může výrazně urychlit hledání příčiny.
Osina v oku je akutní problém
Osina zachycená pod víčkem nebo zapíchnutá v okolí oka způsobuje výrazné podráždění. Pes může:
- oko přivírat nebo ho vůbec neotevřít,
- silně slzet,
- třít si oko packou,
- mít zarudlé nebo oteklé spojivky,
- mít výtok z oka,
- být citlivý na světlo.
Oko se může rychle poškodit. Zabraňte psovi v tření a vyhledejte veterináře co nejdříve. Pokud máte ochranný límec a pes ho snese, můžete ho použít během cesty.
Nesnažte se zapíchnutou osinu vytahovat pinzetou a nepoužívejte náhodné kapky z domácí lékárničky. Oční kapky po babičce, dítěti nebo králíkovi nejsou univerzální opravná sada.
Může se osina dostat pod kůži?
Ano. Díky svému tvaru může proniknout malou rankou a postupovat v podkoží. Původní místo vstupu se někdy uzavře, zatímco osina pokračuje dál a způsobuje zánět nebo absces.
Projevit se může:
- bolestivá boule,
- zarudnutí a otok,
- vytékající hnis,
- opakovaně se vracející ranka,
- intenzivní lízání jednoho místa,
- horečka, únava nebo nechutenství.
Osiny se mohou na běžném rentgenovém snímku zobrazovat obtížně. Veterinář proto může potřebovat ultrazvuk, endoskopické vyšetření nebo chirurgické prozkoumání postiženého místa.
Jde trochu o hru na schovávanou, jen s výrazně dražším vstupným a bez zábavné části.
Může být osina opravdu nebezpečná?
Většina včas nalezených osin se dá úspěšně odstranit. Pokud ale pronikne hluboko, může způsobit vážnou infekci nebo se dostat do dýchacích cest a dalších částí těla.
Okamžitou veterinární pomoc vyhledejte, pokud pes:
- obtížně dýchá,
- opakovaně a prudce kašle,
- má modravé nebo velmi bledé sliznice,
- kolabuje nebo je výrazně slabý,
- má silnou bolest,
- má osinu v oku, nose nebo hluboko v uchu.
Nečekejte, až osina „nějak vyjde“. Její konstrukce je bohužel navržená přesně opačně.
Kdy můžu osinu odstranit doma?
Doma odstraňujte pouze osiny, které jsou volně zachycené na povrchu srsti a nejsou zabodnuté v kůži, oku, uchu nebo nose.
Srst opatrně prohlédněte, osinu uchopte prsty nebo pinzetou a pomalu ji vysuňte. Potom zkontrolujte, zda pod ní není ranka nebo zarudnutí.
Veterináře navštivte, pokud:
- osina pronikla do kůže,
- nejde snadno a celá odstranit,
- místo krvácí, otéká nebo hnisá,
- pes kulhá nebo má výraznou bolest,
- je osina v uchu, oku nebo nose,
- si nejste jistí, zda jste ji odstranili celou.
Jak veterinář osinu hledá a odstraňuje?
Postup závisí na tom, kde se osina nachází. Veterinář může použít otoskop, speciální kleště, endoskop, ultrazvuk nebo další zobrazovací metody.
U bolestivého nebo hluboko uloženého cizího tělesa může být nutná sedace či anestezie. Někdy je potřeba místo chirurgicky otevřít a odstranit nejen osinu, ale také vyčistit zanícenou tkáň.
Čím dříve se problém řeší, tím větší je šance, že půjde osinu najít a odstranit jednodušeji. Čekáním jí pouze poskytujete čas na stěhování bez nahlášení nové adresy.
Jak psa po procházce zkontrolovat?
Po pohybu ve vysoké nebo suché trávě udělejte rychlou prohlídku. Zabere několik minut:
- Prohmatejte tlapky a prostor mezi všemi prsty.
- Zkontrolujte polštářky a okolí drápů.
- Prohlédněte uši zvenku a srst kolem jejich vstupu.
- Podívejte se na oči, nos a okolí tlamy.
- Projeďte prsty nebo hřebenem srst na břiše, v podpaží a tříslech.
- Odstraňte všechna volně zachycená semena a suché části trávy.
Kontrola je nejjednodušší hned po návratu. Když necháte psa dvě hodiny spát, válet se po gauči a důkladně si upravovat srst, může se původně povrchová osina dostat výrazně hlouběji.
Pomůže pravidelná péče o srst?
Ano. Vyčesaná a nezacuchaná srst se snáze kontroluje a osiny v ní mají méně míst, kde se mohou nepozorovaně zachytit.
U dlouhosrstých psů může pomoci rozumné zkrácení srsti mezi prsty a v okolí uší. Nejde o to vytvořit psovi letní účes podle poslední módy, ale zlepšit přehlednost rizikových míst.
Srst pravidelně pročesávejte vhodným kartáčem nebo hřebenem. Zacuchaný chomáč mezi prsty je pro osinu něco jako levný podnájem se snadným vstupem.
Jak osinám předcházet?
Riziko nelze odstranit úplně, ale můžete ho výrazně snížit:
- vyhýbejte se místům s vysokou suchou trávou,
- držte psa na cestě v silně zarostlých oblastech,
- po každé rizikové procházce ho prohlédněte,
- udržujte srst mezi prsty a kolem uší upravenou,
- pravidelně psa vyčesávejte,
- odstraňujte suché trávy ze zahrady,
- u citlivých psů zvažte ochranné botičky.
Botičky mohou chránit tlapky, ale nezabrání osině dostat se do ucha, oka nebo srsti. Ani pes vybavený jako malý turista proto neunikne následné kontrole.
Co si zapamatovat?
Osina je malé travní semeno s ostrou špičkou a háčky, které se může zachytit v srsti a proniknout do kůže, tlapky, ucha, nosu nebo oka.
Pokud pes po procházce náhle kýchá, třese hlavou, mhouří oko, kulhá nebo si intenzivně olizuje jedno místo, myslete také na osinu. Čím dříve ji veterinář najde, tím menší prostor dostane k cestování.
Nejlepší obranou je několikaminutová kontrola po každé procházce v suché trávě. Pes se při ní možná bude tvářit, že prohmatání všech čtyř tlapek představuje nepřijatelný zásah do jeho svobody. Jeden dobře zvolený pamlsek však obvykle obnoví demokracii i spolupráci.
Prohlédněte si kartáče pro pravidelnou kontrolu srsti, péči pro pobyt venku a pamlskovníky na úplatky během prohlídky tlapek.
