Proč psovi smrdí z tlamy a kdy už nestačí dentální pamlsek?

"To mi v obýváku něco umřelo, nebo na mě jen dýchá Azor?"

Pes se k vám přitulí, spokojeně otevře tlamu a v tu chvíli máte pocit, že někde poblíž zemřelo něco velmi nešťastného. „To je normální, psí dech přece nevoní po mátě.“ Jenže výrazný zápach z tlamy normální být nemusí.

Nejčastější příčinou bývá zubní plak, zubní kámen a onemocnění dásní. Někdy ale může být za zápachem zlomený zub, zapíchnutý kousek dřeva nebo jiný zdravotní problém.

Dentální pamlsky mohou při pravidelné péči pomoct, ale už vytvořený zubní kámen zázračně neodstraní. Kéž by. Stačilo by dát psovi tyčinku a veterinární stomatologie by mohla zavřít.

 

Je psí zápach z tlamy normální?

Psí dech nemusí vonět jako čerstvě vyčištěná koupelna, ale neměl by být výrazně nepříjemný, hnilobný nebo se náhle změnit.

Krátkodobý zápach po jídle nebo pamlsku nemusí znamenat problém. Pokud ale zápach přetrvává, postupně se zhoršuje nebo ho doprovázejí další potíže, je vhodné nechat psovi tlamu zkontrolovat veterinářem.

Špatný dech totiž často není jen kosmetická vada. Může být prvním signálem, že se v tlamě děje něco, co pes neumí říct jinak. A protože psi bývají v ukrývání bolesti překvapivě dobří, často dál jedí a tváří se, že je všechno v pořádku.

 

Nejčastější viník: plak a zubní kámen

Na zubech se průběžně tvoří měkký bakteriální povlak neboli plak. Pokud se pravidelně neodstraňuje, může mineralizovat a změnit se v tvrdý zubní kámen.

Zubní kámen má drsný povrch, na kterém se zachytává další plak. Bakterie následně dráždí dásně a mohou způsobit jejich zarudnutí, otok a krvácení.

Bez řešení může zánět postupovat hlouběji k tkáním, které drží zub na místě. Výsledkem mohou být bolestivé, uvolněné nebo ztracené zuby. A pes vám přitom celou dobu klidně přinese míček, protože představa odpočinku kvůli bolesti je některým psům úplně cizí.

 

Co dalšího může způsobovat zápach?

Zápach z tlamy nemusí vždy souviset jen se zubním kamenem. Příčinou může být například:

  • zanícená nebo krvácející dáseň
  • zlomený nebo odumřelý zub
  • absces u kořene zubu
  • zbytek krmiva zachycený mezi zuby
  • zapíchnuté dřevo, kost nebo jiný cizí předmět
  • poranění nebo útvar v tlamě
  • některá onemocnění ledvin, jater nebo cukrovka

Pokud se zápach objevil náhle, je velmi silný nebo má neobvyklý nasládlý či chemický charakter, nesnažil bych se ho jen překrýt dentální dobrotou. Veterinář by měl zjistit skutečnou příčinu.

 

Kdy už je čas na veterináře?

Objednejte psa na kontrolu, pokud si všimnete:

  • silného nebo dlouhodobého zápachu z tlamy
  • žlutého nebo hnědého zubního kamene
  • červených, oteklých nebo krvácejících dásní
  • nadměrného slinění
  • krve ve slinách nebo misce
  • uvolněného, zlomeného nebo chybějícího zubu
  • žvýkání pouze na jedné straně
  • vypadávání krmiva z tlamy
  • odmítání tvrdého krmiva nebo pamlsků
  • otoku tlamy, čelisti nebo oblasti pod okem
  • bolesti při dotyku kolem tlamy
  • snížené chuti k jídlu nebo hubnutí

Do bolavé tlamy se nedívejte násilím. I ten nejhodnější pes může při bolesti reflexivně kousnout. A potom budete mít problém se zuby oba, jen každý trochu jiný.

 

Co zvládne dentální pamlsek?

Dentální pamlsky mohou mechanickým žvýkáním pomáhat omezovat usazování plaku a zpomalovat vznik zubního kamene. Některé také obsahují látky určené k omezení zápachu.

Nejlépe fungují jako součást pravidelné prevence, když jsou zuby ještě relativně čisté. Tvrdý nános zubního kamene ani onemocnění pod dásní ale pamlsek neodstraní.

Jednoduše řečeno: dentální pamlsek může pomoct s údržbou. Není to zubní hygienistka zabalená v plastovém sáčku.

Při výběru zohledněte velikost, věk a sílu čelistí psa. Pamlsek by měl být dostatečně velký, aby ho pes musel žvýkat, ale neměl by být tak tvrdý, že hrozí poškození zubu.

Psa při žvýkání vždy sledujte a malý zbytek, který by mohl spolknout celý, mu odeberte. Nezapomeňte pamlsek započítat také do denního příjmu energie. Nápis „dentální“ bohužel neznamená „bez kalorií“.

 

Pozor na příliš tvrdé dobroty

Extrémně tvrdé kosti, parohy, kopyta nebo jiné předměty mohou způsobit prasknutí zubu. To, že pes něco dokáže rozkousat, ještě neznamená, že by to rozkousat měl.

Poškozený zub může být bolestivý a otevřená dřeň umožňuje bakteriím proniknout ke kořeni. Pokud po žvýkání uvidíte odlomený zub, krvácení nebo náhlou neochotu kousat, kontaktujte veterináře.

Pes bude samozřejmě tvrdit, že zvládne ještě tvrdší variantu. Pes ale také považuje nalezený klacek za prémiový produkt, takže konečné rozhodnutí necháme raději na člověku.

 

Nejúčinnější domácí péče je čištění zubů

Nejlepší způsob, jak pravidelně odstraňovat plak, je čištění zubů kartáčkem a pastou určenou pro psy. Ideální je čištění každý den, ale smysl má i několikrát týdně.

Nikdy nepoužívejte lidskou zubní pastu. Je určená k vyplivnutí a může obsahovat látky nevhodné nebo nebezpečné pro psa, například xylitol. Psí pasta je navržená tak, aby ji mohl spolknout.

Pokud má pes zarudlé dásně, silný zubní kámen nebo ho tlama bolí, nezačínejte domácí čištění bez kontroly veterinářem. Kartáčkem už vytvořený zubní kámen neodstraníte a zanícené dásně můžete podráždit.

 

Jak psa na kartáček zvyknout?

Nezačínejte tím, že psovi první den otevřete tlamu a pokusíte se během dvou minut vyčistit všechny zuby. Výsledkem bude zápas, uražený pes a kartáček někde pod skříní.

Postupujte pomalu:

  • nejdřív psa zvykněte na doteky kolem tlamy
  • potom jemně nadzvedněte pysk
  • nechte ho ochutnat malé množství psí pasty
  • začněte prstem nebo jemným kartáčkem
  • čistěte několik zubů a dobu postupně prodlužujte
  • po každém tréninku psa pochvalte nebo odměňte

Zaměřte se hlavně na vnější strany zubů u dásní, kde se plak často usazuje. Není potřeba psovi otevírat tlamu jako kufr před dovolenou.

Čištění má být krátké, klidné a pravidelné. Je lepší zvládnout několikrát týdně pár desítek vteřin než jednou za měsíc pořádat domácí dentální olympiádu.

 

Pomohou spreje, gely a přísady do vody?

Gely, spreje, prášky nebo přísady do vody mohou domácí péči doplnit. Jejich účinek se ale liší podle konkrétního výrobku a způsobu používání.

Vždy dodržujte doporučené dávkování a zkontrolujte, zda je výrobek určený přímo pro psy. Pokud pes kvůli změně chuti přestane vodu pít, není přísada do vody zrovna vítězné řešení.

Tyto přípravky mohou pomoct s prevencí a zápachem, ale ani ony nenahradí veterinární ošetření už vzniklého onemocnění.

 

Co se děje při profesionálním čištění?

Pokud už má pes výrazný zubní kámen nebo onemocnění dásní, veterinář může doporučit profesionální ošetření v celkové anestezii.

Díky anestezii lze bezpečně prohlédnout celou tlamu, vyčistit zuby nad i pod linií dásní a podle potřeby provést rentgen nebo ošetřit nemocné zuby. Právě pod dásní se přitom může skrývat problém, který při běžném pohledu není vidět.

Čištění bez anestezie může odstranit jen část viditelného nánosu, ale neumožní důkladně a bezpečně vyčistit prostor pod dásněmi. Výsledek může vypadat lépe, zatímco skutečný problém zůstane na místě. Takový zubní úklid trochu připomíná zametení nepořádku pod koberec. Jen je ten koberec v tomto případě dáseň.

 

Rychlé shrnutí

Výrazný zápach z tlamy není něco, co by měl mít každý pes automaticky. Nejčastěji souvisí s plakem, zubním kamenem a onemocněním dásní, ale může mít i jiné příčiny.

Dentální pamlsky, gely a další přípravky mohou pomoct s prevencí, ale už vytvořený zubní kámen nebo bolestivý zub nevyléčí. Nejúčinnější domácí péčí zůstává pravidelné čištění psím kartáčkem a pastou.

Pokud pes silně zapáchá z tlamy, krvácí mu dásně, špatně jí nebo má viditelný zubní kámen, objednejte ho k veterináři.

Protože psí dech nemusí vonět po mentolu. Ale neměl by ani způsobit, že při mazlení začnete instinktivně hledat nejbližší otevřené okno.

Pro pravidelnou domácí hygienu se podívejte na naši nabídku zubní péče pro psy.